Přerov · Farní kostel
Parish church of St. Lawrence · Přerov
Mohutný nástroj s barokní skříní,
nesoucí stopy staletí hudebního života města Přerova
A mighty instrument in a Baroque case, bearing centuries of musical life in Přerov
V cenné barokní skříni na kůru farního kostela v Přerově se vystřídalo několik nástrojů. Ten současný reprezentuje poválečnou tvorbu krnovské firmy Rieger–Kloss.
The gallery of the parish church in Přerov houses several instruments across the centuries within a precious Baroque case. The current one represents the post-war work of the Krnov firm Rieger–Kloss.
Varhany ve farním kostele sv. Vavřince jsou největším varhanním nástrojem v Přerově. Současná podoba varhan pochází z roku 1958 – krnovská továrna Rieger–Kloss je tehdy zhotovila v rámci širšího projektu, kdy byly současně postaveny menší varhany v nedalekém kostele sv. Michala. Z technického hlediska se v obou případech jedná o pneumatické varhany se vzdušnicemi kuželkové konstrukce. Tato charakteristika plně odpovídá době jejich vzniku.
Rejstříková dispozice varhan má stylově univerzální charakter a je koncipována poměrně velkoryse. Z 38 znějících rejstříků je 6 jazykových (více v sekci Dispozice varhan). Součástí nástroje měl být i tzv. dálkový stroj, umístěný kvůli prostorovému zvukovému efektu v lodi kostela. K realizaci této raritní koncepce nakonec nedošlo – jejím pozůstatkem jsou dodnes předchystané, ale nevyužité rejstříkové sklopky na hracím stole varhan.
Historicky nejcennější součástí varhan je jejich skříň, která pochází z barokních varhan Františka Horčičky, dokončených v r. 1761. Výtvarně působivý prospekt zaujme sochařskou výzdobou v podobě andílků, kteří na horní římse zpívají a hrající na rozličné nástroje. Střední díl skříně zdobí hlava zubra – motiv z městského znaku. Není vyloučeno, že střední díl skříně stál v minulosti samostatně v zábradlí kůru. Z Horčičkových varhan se dochovalo několik píšťal, umístěných v prospektu varhanní skříně.
Na kůru se za dobu existence kostela vystřídalo hned několik varhanních nástrojů. Jejich přehled ukazuje Časová osa.
Varhany od svého vzniku procházely pouze dílčí údržbou a dlouhodobě již vyžadují generální opravu. Nástroj lze s omezeními využívat k doprovodu bohoslužeb, sólové koncertní využití je však problematické. Poruchová je zejména traktura III. manuálu.
„Dispozice varhan je celkem velkolepá. Pokud by byly v dobrém technickém stavu, dalo by se na ně dobře zahrát ledacos, zejména romantika a moderna.“
„Na varhany lze stále vykouzlit jedinečnou směs nádherných zvuků, avšak možnosti jsou čím dál omezenější kvůli špatnému technickému stavu varhan.“
Je doloženo, že už před velkým požárem města v r. 1749 byly v kostele varhany neznámé velikosti, které tomuto požáru padly za oběť.
The church of St. Lawrence contained an organ of unknown size, destroyed in the fire of 1749.
Varhanář František Horčička st. (*1721) zbudoval nové varhany o 2 manuálech a 26 rejstřících. Z varhan se dodnes dochovala cenná, sochařsky vyzdobená varhanní skříň a několik píšťal.
František Horčička sr. (1721–?) built a new instrument with 2 manuals and 26 stops. The precious Baroque organ case decorated with an angelic orchestra and a wisent's head has survived.
Nový nástroj postavila do barokní skříně firma Karla Neussera z Nového Jičína. Varhany měly 20 restříků ve 2 manuálech a byly tedy menší než předcházející Horčičkův nástroj. Přesnou dispozici varhan neznáme, ale patrně se blížila tehdejšímu ideálu tzv. romantických varhan, který se inspiruje ve zvuku symfonického orchestru a klade důraz na rejstříky v nízkých polohách. Šlo patrně o první doložené Neusserovy varhany s kuželkovými vzdušnicemi.
Karl Neusser from Nový Jičín built a new instrument with 2 manuals and 20 stops — likely his first documented organ with cone windchests.
Další nástroj se 2 manuály a 21 rejstříky postavila krnovská firma Rieger. Varhany disponovaly kuželkovými vzdušnicemi, traktura již byla pneumatická. O pouhých 27 let později však došlo k další přestavbě a materiál z dosavadních varhan byl zřejmě použit pro varhany ve filiálním kostele sv. Michala.
The Krnov firm Rieger built a 2-manual, 21-stop instrument that was likely relocated to the filial church of St. Michael before the installation of the current organ.
Stavba aktuálního, dosud nejrozsáhlejšího nástroje byla paradoxně realizována v časech hluboké totality. Podobně velké nástroje z tohoto období však nalezneme i jinde (např. Kojetín, Valašské Meziříčí, Velehrad, Zábřeh). Na rozdíl od dřívějších nástrojů mají varhany univerzální rejstříkovou dispozici, vhodnou pro interpretaci skladeb všech stylových období. Varhany bez podstatných úprav slouží kostelu dodnes.
The firm Rieger–Kloss from Krnov installed the current instrument (opus 3241) — 3 manuals, 38 stops, pneumatic action, cone windchests. It remains the largest organ in Přerov.
Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností nástroje. Varhany mají 3 manuály, pedál a 38 znějících rejstříků.
The organ disposition summarises the tonal and technical properties of the instrument. The organ has 3 manuals, pedal, and 38 sounding stops (excluding couplers and accessories).
Crescendo válec
Žaluzie III. man.
Žaluzie dálkový stroj (neaktivní)
Volné kombinace A, B, C
Piano, Mezzoforte, Forte, Fortissimo, Pleno, Tutti
3 free combinations, collectives, roller crescendo, general coupler, swell for III. man. and remote division (not built).
Dispozice nese zřetelné jsou neobarokní vlivy: vysoké mixtury ve všech strojích včetně pedálu, široká paleta flétnových alikvotů na III. manuálu, Kornet zpěvný 4' a Flétna chorálová 4' určené pro hru pedálového cantu firmu nebo Šalmaj trubicová 8' jako typický neobarokní rejstřík, navržený ve 20. století. Typicky romantickými rejstříky jsou naopak Viola d´amour 8' a Violino coelestis 8'. Zajímavostí dispozice je dvouřadý Principál 8' v hlavním stroji a nadprůměrný rozsah manuálů (C-a3).
Podrobná dispozice s vysvětlivkami ↗ Detailed disposition with commentary ↗
V průběhu staletí prošlo varhanářství vývojem od individuálních manufaktur až k velkým továrním podnikům. Tato historie se promítla i do osudů varhan v kostele sv. Vavřince.
Several generations of leading organ builders have worked on the instrument at St. Lawrence. Their stories reflect the evolution of organ-building from the Baroque era to the 20th century.
Olomoucký varhanář, působící na konci 18. století. Z jeho díla se dochovala ještě varhanní skříň v Bystřici pod Hostýnem. Příbuzenský vztah tohoto varhanáře k významnějšímu opavskému varhanáři Františku Horčičkovi mladšímu (1745–1800) není spolehlivě objasněn.
A late Baroque organ builder from Opava active in the second half of the 18th century. His family relationship to František Horčička Jr. (1745–1800) is undocumented. Of his instruments, mostly only the cases survive. In 1761 he built new organs for the Přerov parish church — 2 manuals and 26 stops. The precious Baroque case with its angelic orchestra, wisent head, and atlantes supporting the tallest towers survived all later rebuilds and frames the organ to this day.
Syn významného pozdně barokního varhanáře Johanna Neussera (1807–1878). Po r. 1870 převzal a modernizoval otcovu dílnu a přizpůsobil zvukovou i technickou stránku nástrojů dobovým trendům tzv. romantického varhanářství. Díky továrnímu způsobu výroby dokázal postavit více než 130 varhan. Na Hané, Valašku a Novojičínsku patřil mezi nejfrekventovanější dodavatele varhan své doby. S jeho menšími nástroji se lze dodnes setkat v řadě vesnických kostelů na Přerovsku (např. Bochoř, Penčice, Prosenice, Stará Ves, Troubky).
Son and successor of Johann Neusser (1807–1878), whose family was among the leading organ builders of northern and central Moravia and Silesia. Karl took over the workshop in 1870 and transitioned to factory production from 1881. He introduced cone windchests from 1877 and pneumatic action from the 1890s, building instruments with a distinctly Romantic tonal disposition. He built more than 130 organs in total. The Přerov instrument (1876, II/20) was likely his first documented organ with cone windchests.
Krnovský podnik, založený v r. 1873 bratry Otto a Gustavem Riegerovými, dosáhl rychle mezinárodního věhlasu. Jednalo se o nejproduktivnější varhanářskou na našem území, pověstnou vysokou kvalitou svých výrobků. Varhany Rieger vzniklé v meziválečném období většinou spojovaly tradiční romantickou orchestrální zvukovost s prvky neobaroka – v dispozicích se objevují např. vysoké alikvotní rejstříky. Přesná rejstříková dispozice přerovských varhan z tohoto období však není známá.
The largest, most productive, and internationally best-known Czech organ building firm. Brothers Otto (1847–1903) and Gustav Rieger (1848–1919) took over from their father Franz Rieger, bringing modern innovations from Germany to domestic organ building. Their instrument at the 1878 Paris World Exhibition won great acclaim. The firm was renowned for quality; total instruments built before 1945 number around 3,000. For Přerov they built a 2-manual, 21-stop organ in 1931, likely relocated to St. Michael's before the current instrument was installed.
Po r. 1945 byla firma Rieger odňata německým vlastníkům a sloučena s dílnou Josefa Klosse, čímž vzniklo označení Rieger–Kloss. V 50. letech byl nicméně častěji používán název „Továrny na varhany“, který je uveden i na cedulce hracího stolu u sv. Vavřince. Krnovský podnik představoval největšího výrobce varhan v zemích východního bloku. Stavěl stylově univerzální varhany a používal všechny typy traktur.
The firm that continued the Rieger brothers' tradition after nationalisation and merger with Josef Kloss's workshop (1885–1963). In the post-war period it was the largest organ manufacturer in Eastern Europe, building around 700 instruments in total. After an initial shortage of skilled workers (due to the expulsion of German staff), the firm developed under Ota Veverka and from 1971 under Bohumil Plánský (1932–2012). The Přerov organ (1958, opus 3241, III/38) is one of the large pneumatic instruments built in the 1950s.
Klikněte na fotografii pro zobrazení v plné velikosti.
Click on a photograph to view it full-size.
Kostelní kůr byl po staletí důležitým centrem hudebního života ve městě. S tradicí varhanní i vokálně-instrumentální chrámové hudby je spjata řada osobností.
The gallery of St. Lawrence has been a place of rich musical life for centuries. Several important figures are connected to its history.
Přerovský skladatel, varhaník a sbormistr, patřící k nejvýznamnějším osobnostem přerovského hudebního života přelomu 19. a 20. století. Jako dlouholetý ředitel kůru farního kostela sv. Vavřince zanechal trvalou stopu v hudebním životě Přerova.
A Přerov composer, organist, and choral conductor, one of the most significant figures in Přerov's musical life around the turn of the 19th and 20th centuries. As longtime choirmaster of the parish church of St. Lawrence, he left a lasting mark on the city's musical culture.
Významný moravský hudební historik, přední odborník v oblasti barokního varhanářství a autor řady publikací. Rodák z Radslavic u Přerova. V období po 2. světové válce působil jako varhaník v přerovských kostelích sv. Vavřince a sv. Michala. Později pracoval jako vedoucí Oddělení dějin hudby v Moravském zemském muzeu v Brně a působil na univerzitách v Brně a Olomouci.
Dlouholetý varhaník přerovské farnosti, okolo 30 let působil také ve funkci sbormistra. Jako varhanář prováděl údržbu varhan v Přerově a širokém okolí. V počátcích svého působení v roli ředitele kůru inicioval cyklus přednášek, v jehož rámci do Přerova zavítaly významné osobnosti české liturgické hudby (např. Karel Bříza, Bohuslav Korejs, Josef Olejník).
Chrámovou hudbu v Přerově před r. 1948 přibližuje vzpomínka Jiřího Sehnala (*1931): „Ve farním kostele o svátcích na „hrubé“ někdy bývaly figurální skladby i s orchestrem, v postní době části ze Stabat mater od Dvořáka. S nástupem komunismu nastal pokles, protože nejlepší zpěváci přestali z existenčních důvodů chodit na kůr. V klášterním kostele [sv. Michala], kde jsem převážně hrával, byl jen lidový zpěv, o májových prosté dvojhlasy sester, které však jsem nedoprovázel. Výjimečně sóla, pro která jsem získal některé nadané spolužačky.“ (Psalterium 2/2011, s. 1)
12. listopadu 1932 proběhla v kostele sv. Vavřince parychida ze zemřelé členy pěveckého spolku Přerub. Na nově postavené varhany Rieger hrál tehdy slavný varhanní virtuos Bedřich Antonín Wiedermann (1883–1951). Přerovský deník Obzor o události napsal: „Kdo se obával, že zvuk varhan se bude tříštit v chaotické změti vln, tedy byl mile zklamán, varhany zněly bez pazvuku, čistě. Akustika vzorná. A mistr mistrů hrál na nich. Na královském nástroji hrál král varhanové hry. Tak byly všecky podmínky vynikající hudební události splněny. Prof. Wiedermann hrál Bacha, Mozarta, Kličku, Handela, s čarokrásným rejstříkováním a dynamizováním.“ (Obzor, 1932/261)
V současnosti u varhan působí chrámový sbor a mužská schola pod vedením Martina Mrtvého (*2002).
Na varhanách se každoročně koná adventní koncert předního českého varhaníka a improvizátora Vladimíra Roubala (*1965), který vystupuje spolu s hudbou Hradní stráže Pražského hradu. Koncerty pořádá Střední škola gastronomie a služeb.
Varhany ve filiálním a někdejším klášterním kostele sv. Michala byly stejně jako varhany farního kostela sv. Vavřince zbudovány firmou Rieger–Kloss v r. 1958. Při stavbě byl patrně použit materiál ze starších meziválečných varhan Rieger, umístěných do té doby ve farním kostele. Traktura je pneumatická, vzdušnice kuželkové. Nástroj je zatím poměrně dobře hratelný, větší rekonstrukcí ale neprošel.
The filial church of St. Michael in Přerov houses the second of Přerov's paired Rieger–Kloss instruments. Both organs — at St. Lawrence and St. Michael — were built as part of the same project. The earlier 1931 Rieger organ was likely relocated here before the new instrument's installation.
Krnovská firma Rieger–Kloss postavila varhany i pro farní kostel v Předmostí, dnes městské části Přerova. V poměru k malé velikosti kostela je nástroj relativně velký, v dispozici však chybí jazykové hlasy. Traktura je pneumatická, vzdušnice kuželkové. V r. 2011 prošly varhany generální opravou.
The church in Předmostí, now part of Přerov, houses another noteworthy organ in the Přerov district. Předmostí is world-famous as a site of Palaeolithic settlement and mammoth hunters.
Nejstarší varhany v Přerově dodala v r. 1907 do nově postaveného evangelického kostela pražská firma Josefa Ticháčka a Karla Urbana. Varhany jsou pneumatické, se vzdušnicemi výpustné konstrukce.
Malý nástroj na bázi elektrického systému „unit“, kde jediná píšťala může v rámci úspory materiálu náležet více rejstříkům.
Webové zdroje
Online Resources
Naše varhany v literatuře
Our Organ in Literature
správce webu
Sem směřujte podněty k obsahové nebo technické stránce webu.
varhaník
Možnost domluvy skupinové nebo individuální prohlídky varhan a zvonů.
Poloha kostela
Church Location
Farní kostel sv. Vavřince
Kratochvílova ulice
Přerov I–Město
Česká republika
GPS: 49.4537372N, 17.4492850E
(Kostel se nachází ve spodní části náměstí T. G. Masaryka, poblíž budovy pošty a Městského domu.)